Zatopené lomy a bývalé pískovny mají často průzračně tyrkysovou vodu, která láká víc než klasické koupaliště – jenže ne všude je koupání povolené a ne všude je bezpečné. Tady je přehled míst, kde se dá koupat bez obav, a co si pohlídat, než tam vyrazíte.
- Mezi nejznámější přírodní jezera patří Milada a Most, obě vznikla po těžbě uhlí
- Menší přírodní koupaliště najdete i u Motola v Praze nebo v Borovanech u Českých Budějovic
- Ne všechny zatopené lomy jsou určené ke koupání – některé jsou chráněná území se zákazem
- Voda v lomech bývá studenější a hloubka se prudce mění, opatrnost je na místě hlavně s dětmi
- Vstupné na hlídaná přírodní koupaliště bývá nižší než do aquaparku, u jezer bez zázemí často žádné
Co všechno v Česku najdete
Přírodní koupání v Česku má dvě hlavně podoby. První jsou upravená přírodní koupaliště – rybníky nebo menší vodní plochy s pískovou pláží, občas i s plavčíkem a základním zázemím. Druhou skupinou jsou bývalé lomy a pískovny zatopené vodou, které vznikly těžbou a dnes láká hlavně jejich čistá, často tyrkysová barva vody.
Rozdíl mezi oběma typy je zásadní. Upravené koupaliště má obvykle mělčinu, pozvolný vstup do vody a někdy i hlídaný provoz. Zatopený lom může mít prudce se svažující dno, studenou vodu ve větší hloubce a žádný dozor – a řada z nich navíc oficiálně ke koupání vůbec určená není.
Přírodní koupání má i svoje výhody oproti klasickému koupališti nebo aquaparku – bývá zdarma nebo levné, chybí tam davy lidí u jednoho tobogánu a voda je čistší, protože se do ní nedostává chlor ani jiná chemie. Na druhou stranu chybí i servis, na který jsou lidé z aquaparků zvyklí – žádné šatny se sprchami, žádný bufet, často ani odpadkové koše.
Ta největší a nejznámější
Mezi nejznámější patří jezero Milada u Ústí nad Labem a jezero Most, obě vznikla zatopením bývalých povrchových dolů. Jde o rozlehlé vodní plochy s upravenými plážemi, půjčovnami lodí a zázemím, které se svou velikostí podobají spíš přímořské pláži než tradičnímu rybníku.
Z menších, ale oblíbených míst stojí za zmínku přírodní koupaliště Motol v Praze, kam míří lidé, kteří nechtějí jezdit až za město. Podobně populární je koupaliště Lazna u Borovan poblíž Českých Budějovic, oblíbené díky kombinaci přírodního prostředí a snadné dostupnosti.
Podobná přírodní koupaliště najdete i na jižní Moravě, například v okolí Pálavy a Znojemska, kde se koupe hlavně v tamních vodních nádržích a menších rybnících. Přehled konkrétních míst v tomto regionu je i v samostatném článku o koupání na Pálavě a Znojemsku.
Menší místa, která stojí za zajížďku
Na severu Moravy a ve Slezsku se koupá třeba u Olzy nebo v přírodním koupališti Vřesina poblíž Ostravy, obě místa patří k oblíbeným cílům místních v horkých letních dnech. Podobně funguje i přírodní koupaliště Darkovice poblíž Hlučína.
Řada dalších zatopených lomů po republice láká hlavně fotografy kvůli barvě vody, ale koupání v nich bývá zakázané nebo přinejmenším silně nedoporučené – typickým příkladem je lom Amerika v Českém krasu, který je dnes chráněné území a koupání je tam zakázané kvůli ochraně přírody i bezpečnosti.
Podobná situace platí i pro řadu dalších bývalých těžebních jam po celé republice – bez ohledu na to, jak lákavě vypadají na fotkách, se vyplatí předem zjistit, jestli tam koupání nezakazuje majitel pozemku nebo ochrana přírody. Pokuty za koupání v zakázaných lokalitách nejsou výjimkou, a hlavně v případě nehody tam navíc chybí jakákoli záchranná služba.
Jak se od sebe liší
Hlavní rozdíl je v tom, jak vzniklo dno a jak rychle se mění hloubka. U upravených koupališť bývá dno postupně se svažující a povrch upravený, u lomů se hloubka může měnit skokově během pár kroků od břehu. To je hlavní důvod, proč se u zatopených lomů nedoporučuje skákat do vody z výšky ani plavat příliš daleko od břehu.
Teplota vody bývá u lomů obecně nižší než u mělkých rybníků, protože jde často o hlubší vodní plochy s omezeným prouděním. I v létě tak může být voda v hloubce citelně studenější, než čekáte podle povrchu.
Dalším rozdílem je viditelnost pod hladinou. Zatopené lomy mívají mnohem čistší a průzračnější vodu než rybníky s bahnitým dnem, protože jde často o písčité nebo kamenité podloží bez velkého množství živin. Právě proto na fotkách působí tak lákavě – ale stejná čirost vody skrývá i to, jak rychle se dno propadá do hloubky.
Kolik počítat na vstupné
Hlídaná přírodní koupaliště s upraveným zázemím, jako je Motol nebo Lazna Borovany, mívají vstupné výrazně nižší než klasický aquapark, orientačně v nižších desítkách až stovkách korun za dospělého. Jezera typu Milada nebo Most mohou mít vstupné do vybraných částí areálu s parkováním a půjčovnou lodí, jinde je přístup k vodě volný a zdarma.
U menších přírodních koupališť bez zázemí, kam patří většina lomů a pískoven, se vstupné neplatí vůbec – chybí tam ale i hlídání, záchranná služba nebo sociální zařízení. Přesné ceny a podmínky se mohou lišit i mezi sezónami, proto je dobré je před cestou ověřit u provozovatele daného místa.
Parkování bývá u velkých jezer typu Milada nebo Most placené v hlavní sezóně, u menších přírodních koupališť a lomů je obvykle zdarma, ale kapacita parkovacích míst bývá omezená a v horkém létě se zaplní i mimo víkend.
Kdy tam vyrazit
Nejlepší čas na koupání v přírodních jezerech je od června do konce srpna, kdy je voda nejteplejší a i hlubší lomy se aspoň u hladiny prohřejí. Mimo tuto dobu bývá voda i v mělkých koupalištích citelně chladná, a to i za slunečného počasí.
Velká hlídaná jezera jako Milada mívají v hlavní sezóně provoz plavčíků a zázemí v provozu, mimo sezónu je přístup k vodě obvykle volný, ale bez dozoru. Menší, méně známé lomy jsou klidnější po celý rok, protože tam prostě nejezdí tolik lidí jako na známá jezera.
Počasí hraje u přírodního koupání větší roli než u aquaparku – bez zastřešení a bez vytápěné vody se dá počítat s tím, že chladnější nebo deštivé dny odradí většinu návštěvníků. To je zase výhoda pro ty, kterým nevadí trochu méně slunečné počasí a chtějí mít vodu skoro sami pro sebe.
Podle čeho se rozhodnout
Pokud jedete s malými dětmi, vybírejte spíš upravená koupaliště s mělčinou a případně plavčíkem, ne neznámý zatopený lom bez informací o hloubce a dně. Pro dospělé plavce, kteří chtějí klid a čistou vodu, jsou naopak menší lomy a pískovny často lepší volbou než přeplněná koupaliště v sezóně.
Než vyrazíte, vyplatí se ověřit, jestli je dané místo vůbec určené ke koupání – řada lomů je totiž soukromý pozemek nebo chráněné území, kde koupání zakazuje majitel nebo zákon o ochraně přírody. Regionální přehledy přírodních koupališť, třeba koupání v jižních Čechách, koupání ve středních Čechách nebo koupání na Vysočině, dávají konkrétnější tipy podle regionu, kam jedete. Ať zvolíte kteroukoli variantu, počítejte s tím, že přírodní koupání znamená vlastní odpovědnost za bezpečnost víc než u hlídaného koupaliště, a podle toho přizpůsobte i to, s kým a kam jedete.
Časté otázky
5 otázekMezi nejoblíbenější patří jezera Milada a Most kvůli velikosti a upravenému zázemí, z menších míst pak přírodní koupaliště Motol v Praze nebo koupaliště Lazna u Borovan. Nejlepší volba ale závisí na tom, jestli chcete klid, nebo zázemí s plavčíkem a půjčovnou lodí.
Pokud hledáte velkou vodní plochu s plážemi, jsou dobrou volbou jezera Milada nebo Most. Kdo chce menší a klidnější místo blíž domovu, najde vhodné přírodní koupaliště téměř v každém kraji – přehled podle regionu je i na tomto webu.
V okolí Prahy je oblíbené přírodní koupaliště Motol přímo ve městě, dál se dá jet i na Slapskou přehradu nebo do menších rybníků ve středních Čechách. Konkrétní tipy najdete v přehledu koupání ve středních Čechách.
V jižních Čechách patří k oblíbeným místům koupaliště Lazna u Borovan a řada rybníků v okolí Třeboně a Jindřichova Hradce. Podrobný přehled najdete v samostatném článku o koupání v jižních Čechách.
Ne, řada zatopených lomů je soukromý pozemek nebo chráněné území, kde je koupání zakázané kvůli ochraně přírody nebo bezpečnosti. Před koupáním v neznámém lomu se vyplatí zjistit, jestli tam koupání nikdo výslovně nezakazuje.