Vedle placených hradů a zámků má Česko i řadu zřícenin, ke kterým se dá dojít pěší procházkou bez placení vstupného. Tenhle přehled ukazuje, kde takové zříceniny najdete a čím se liší od klasických zpřístupněných hradů.
- Řada zřícenin je volně přístupná celoročně bez pokladny a bez omezené provozní doby
- U některých se platí jen za vstup do věže nebo vyhlídkové části
- Zříceniny nemají zpevněné cesty jako klasické zámky, počítejte s pevnou obuví
- Nejvíc zřícenin najdete v jižních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě
- Přesné informace o případném vstupném je vždy dobré ověřit na místě nebo předem
Co všechno v Česku najdete
Zřícenina znamená, že z původního hradu zbyly jen torza zdí, případně věž nebo základy budov, bez střechy a bez zachovalého interiéru. Na rozdíl od klasických zpřístupněných hradů u nich často chybí pokladna i provozovatel, který by řídil vstup – to znamená, že se k nim dá dojít a projít je kdykoli, bez placení a bez ohledu na provozní hodiny.
Ne všechny zříceniny jsou ale úplně bez správy. U některých je zpřístupněná jen věž nebo vyhlídková plošina, kam se platí drobné vstupné, zatímco zbytek areálu je volně přístupný. Konkrétní typ zřícenin, kam se dá jít zcela zdarma, najdete hlavně mimo hlavní turistické trasy.
Přehled celkově nejznámějších objektů, včetně placených, najdete v článku nejkrásnější hrady a zámky v Česku.
Zajímavé je i to, že se stav zřícenin velmi liší – některé mají zachovalé jen základy zdiva pár desítek centimetrů nad zemí, jiné si drží celé věže i s částí opevnění. To se odráží i v tom, kolik času má smysl na návštěvu vyhradit – u menších torz stačí čtvrthodina, u rozsáhlejších areálů klidně hodina i víc.
U rodin s dětmi je navíc procházka ke zřícenině často vhodnější než klasická prohlídka zámku s výkladem, protože se dá zvládnout volným tempem a bez čekání ve frontě u pokladny.
Ta největší a nejznámější
Mezi nejznámější volně přístupné zříceniny patří Okoř nedaleko Prahy, oblíbený cíl nedělních výletů, a Kozí Hrádek u Tábora, spojený s pobytem Jana Husa. Obě místa jsou dostupná pěšky po značené trase a nevyžadují žádné vstupné.
Na jižní Moravě stojí za návštěvu zřícenina Děvičky nad obcí Pavlov s výhledem na Pálavu a vodní nádrže pod ní, nebo Cornštejn nedaleko hradu Bítov u Vranovské přehrady. Obě zříceniny jsou popsané podrobněji v článku o hradech a zámcích na Pálavě a Znojemsku.
Na Šumavě je zase výrazná zřícenina Vítkův Hrádek u Lipna, která patří k nejvýše položeným hradním zříceninám v Česku a nabízí výhled na okolní kopce i vodní nádrž.
Kromě samotné prohlídky nabízí většina těchto míst i výhled do okolní krajiny, protože zříceniny typicky stojí na vyvýšených místech – ať už na skalním ostrohu, nebo na kopci nad údolím řeky. To dělá z procházky ke zřícenině zajímavý cíl i pro ty, koho samotná historie tolik nezajímá.
Menší místa, která stojí za zajížďku
Na Vysočině stojí za návštěvu zřícenina Rokštejn nedaleko Brtnice, dnes udržovaná hlavně dobrovolníky. Podobně menší, ale zajímavá je zřícenina Trosky se dvěma výraznými skalními věžemi, kde se ale za vstup na samotné věže obvykle platí drobný poplatek.
Na jižních Čechách a Šumavě je i zřícenina Rábí, jedna z rozlehlejších v Česku – areál je volně přístupný, platí se jen za vstup do vyhlídkové věže. Podobně funguje i zřícenina Helfenburk u Bavorova.
Na jižní Moravě je pak zřícenina Brumov, kde bývá zpřístupněná i malá expozice, za kterou se platí. I u těchto míst platí, že samotný areál a hradby jsou obvykle přístupné bez placení.
U menších zřícenin bez placeného vstupu se navíc vyplatí počítat s tím, že tam nebývá žádné zázemí – bufet, toalety ani informační tabule s podrobným výkladem. Je proto dobré si vzít vlastní pití a mapu nebo aplikaci s popisem trasy.
Jak se od sebe liší
Základní rozdíl je v míře správy. Některé zříceniny nemá nikdo v péči a jsou přístupné úplně volně, jiné spravuje Národní památkový ústav, obec nebo místní spolek a mají alespoň částečně omezený nebo placený vstup do vybrané části, obvykle věže nebo vyhlídky.
Liší se i stavem dochování – od torza jedné věže po rozsáhlé zbytky hradeb a budov, kde se dá strávit i hodinu procházením. Přístupová cesta bývá u všech zřícenin náročnější než u klasických zpřístupněných hradů, protože nejde o zpevněné turistické chodníky, ale spíš o lesní nebo polní stezky.
Přístupová cesta bývá u volně přístupných zřícenin obvykle kratší než u velkých placených hradů, protože jde spíš o lokální turistické cíle než o centra hromadné turistiky. To znamená i to, že návštěvnost bývá nižší i o letních víkendech.
To se hodí zohlednit i při výběru trasy pro méně zdatné chodce – u zřícenin na rovinatém terénu bývá přístup snazší než u těch na vysokých skalních ostrozích.
Kolik počítat na vstupné
U většiny volně přístupných zřícenin se neplatí nic. Tam, kde je zpřístupněná věž nebo vyhlídková plošina, se pohybuje vstupné v nižších desítkách až stovkách korun za dospělého – jde tedy o výrazně nižší částku než u klasických zpřístupněných hradů a zámků.
Přesná pravidla vstupného, pokud existuje, se u jednotlivých zřícenin liší a mohou se v čase měnit, hlavně pokud provoz zajišťuje sezónně místní spolek. Ověřte si to proto předem, ideálně na webu obce nebo místního turistického informačního centra.
Pokud se u konkrétní zříceniny platí, jde téměř vždy jen o symbolickou částku ve srovnání s velkými zámky – hlavním důvodem poplatku bývá údržba vyhlídkové plošiny nebo věže, ne komplexní expozice s průvodcem.
Kdy tam vyrazit
Výhoda volně přístupných zřícenin je v tom, že se k nim dá vyrazit prakticky kdykoli během roku, protože nemají pevnou provozní dobu ani sezónní uzavírku. Přístupová cesta ale může být po dešti nebo v zimě kluzká, hlavně u míst na skalnatém nebo prudším terénu.
Zříceniny s placenou věží, jako je Rábí nebo Trosky, mívají naopak sezónní provoz podobně jako klasické hrady – k tomu se váže obecné shrnutí v článku o otevírací době památek.
Výhodou volně přístupných míst je i to, že se nemusíte přizpůsobovat otevírací době – stačí zvolit denní světlo a vhodné počasí, zbytek závisí jen na vás. To ocení hlavně ti, kteří plánují výlet na poslední chvíli.
V zimě je potřeba počítat s tím, že cesty ke zříceninám nejsou udržované jako turistické chodníky u velkých hradů, takže se v mrazu nebo po sněžení mohou stát obtížně schůdné.
Podle čeho se rozhodnout
Pokud chcete jen procházku v přírodě s historickým cílem, stačí vybrat kteroukoli z volně přístupných zřícenin bez placené věže – Okoř, Kozí Hrádek nebo Cornštejn jsou dobrou volbou i s dětmi. Pokud chcete navíc výhled z výšky, hodí se spíš místa jako Rábí nebo Vítkův Hrádek.
Vezměte pevnou obuv, protože terén u zřícenin bývá nerovný a bez zábradlí. Kdo hledá kombinaci placeného hradu a volné zříceniny v jedné oblasti, najde tipy i v regionálních přehledech, třeba hrady a zámky na Vysočině nebo vstupné na hrady a zámky.
Kdo hledá kombinaci placeného hradu s volnou zříceninou v jednom výletu, může zkombinovat třeba prohlídku většího objektu dopoledne a odpolední procházku k blízké zřícenině, kde se dá čas strávit bez spěchu a bez placení dalšího vstupného.
Časté otázky
6 otázekZřícenina leží nedaleko Tábora v jižních Čechách a je spojená s pobytem Jana Husa. Je volně přístupná bez vstupného po celý rok.
Samotný areál zříceniny je volně přístupný zdarma, platí se pouze za vstup do vyhlídkové věže, a to jen v sezóně. Přesnou cenu a provozní dobu je dobré ověřit na místě.
Jde o zříceninu na kopci nad obcí Pavlov na Pálavě, ke které vede pěší stezka. Odměnou je výhled na okolní vinice a vodní nádrže, vstup je volný.
Zřícenina Helfenburk u Bavorova v jižních Čechách patří k rozsáhlejším a spravuje ji Národní památkový ústav. Areál je většinou volně přístupný, za vstup do věže se v sezóně platí drobný poplatek.
Zřícenina Rokštejn na Vysočině u Brtnice je udržovaná hlavně místními dobrovolníky a je volně přístupná bez vstupného po celý rok.
U zpřístupněných hradů a zámků s interiérovou prohlídkou se vstupné platí prakticky vždy, u volně přístupných zřícenin bez pokladny je ale vstup obvykle zdarma – přehled cen u placených objektů najdete v článku o vstupném na hrady a zámky.