Vysoké hory v Česku nejsou, přesto se tu najde pár míst, kde voda padá z pěkné výšky nebo protéká úzkým skalním kaňonem. Tenhle přehled shrnuje nejznámější vodopády a soutěsky od Krkonoš přes Jeseníky až po České Švýcarsko a Orlické hory – co tam uvidíte, jak se tam dostanete a kde budete platit vstupné.
- Nejvyšší vodopády má Česko v Krkonoších – Mumlavský a Pančavský vodopád
- Slavné soutěsky s plavbou lodí jsou v Hřensku (České Švýcarsko) a v Adršpašských skalách
- Většina vodopádů je volně přístupná zdarma, platí se jen za lodní plavby v soutěskách
- V Jeseníkách stojí za zajížďku Vodopády Bílé Opavy a Rešovské vodopády se soutěskou
- O prázdninách bývá u lodních soutěsek fronta, vyplatí se přijet dopoledne
Co všechno v Česku najdete
Čeští vodopády nejsou žádné vodní obry, spíš menší kaskády v horských potocích – ale i tak umí být hezký cíl výletu, hlavně po dešti nebo na jaře po tání sněhu, kdy mají nejvíc vody. Nejvýraznější jsou v pohraničních horách, kde je dost spádu a skalního podloží: v Krkonoších, Jeseníkách a v Českém Švýcarsku.
Soutěsky jsou trochu jiná kategorie – to jsou úzká skalní údolí, kterými protéká řeka nebo potok, a v Česku mají dvě hlavní podoby. Buď se dají jen projít po stezce podél vody, nebo se v nich dá svézt na lodičce, kterou provozovatel vozí po umělém kanálu. Druhý typ najdete v Hřensku a v Adršpašsko-teplických skalách, kde jsou plavby dlouhodobě oblíbeným cílem rodinných výletů.
Většina vodopádů i soutěsek leží v chráněných krajinných oblastech nebo přímo v národních parcích, takže se u nich počítá s běžnými pravidly ochrany přírody – zůstávat na značených cestách, nerozdělávat oheň a nekoupat se v místech, kde to není výslovně povolené. U lodních soutěsek navíc bývá omezená nosnost lodí, takže se skupina rozdělí na víc jízd.
Kdo hledá spíš skalní scenérii bez vody, může se podívat na přehled skalních měst, kde jsou pískovcové věže bez potoka pod nimi.
Ta největší a nejznámější
Nejvyšší vodopád v Čechách je Pančavský vodopád v Krkonoších, který padá z Labského dolu – k rozhlednutí je potřeba odbočit z hlavní cesty a jde spíš o pohled z dálky než procházku k patě vodopádu. Dostupnější je Mumlavský vodopád u Harrachova, kam vede pohodlná cesta a v sezóně tam bývá docela plno.
Z lodních soutěsek jsou nejznámější Edmundova soutěska a Divoká soutěska v Hřensku v Českém Švýcarsku – projíždí se jimi na dřevěných lodičkách, které veze převozník. Podobný zážitek nabízejí Tiché a Divoké soutěsky v Adršpašsko-teplických skalách, kde plavba prochází mezi vysokými skalními stěnami.
Obě lokality jsou v létě hodně vytížené, o víkendech a o prázdninách se počítá s frontou na loď – klidněji bývá brzy ráno nebo mimo hlavní sezónu.
Menší místa, která stojí za zajížďku
V Jeseníkách stojí za výlet Vodopády Bílé Opavy, série menších kaskád na horském potoce nedaleko Karlovy Studánky – trasa vede lesem a je vhodná i pro rodiny s dětmi. Kousek odtud, u Rešova na Bruntálsku, je Rešovská soutěska s vodopádem na řece Huntavě, kde stezka prochází přímo skalním kaňonem.
V Jizerských horách je zajímavý vodopád na Stříbrném potoce, méně navštěvovaný než krkonošské lokality, ale přístupný pěkným lesním okruhem. V Českém Švýcarsku kromě lodních soutěsek stojí za zastávku i Vaňovský vodopád u Hřenska, který je spíš krátkou zajížďkou z hlavní trasy než samostatným cílem.
Kdo míří do Orlických hor, může zajet k soutěsce na Divoké Orlici, a v Podorlicku je zase zajímavá skalnatá rokle Peklo u Nového Města nad Metují – obě jde projít po značené stezce bez vstupného.
Jak se od sebe liší
Zásadní rozdíl je mezi vodopády, ke kterým jen dojdete a podíváte se, a soutěskami s lodní plavbou, kde platíte vstupné a čekáte na loď v pořadí. Volně přístupné vodopády jsou k dispozici kdykoli, kdežto lodní soutěsky mají provoz vázaný na sezónu a stav vody – v suchu nebo v zimě lodě nejezdí.
Liší se i náročnost přístupu. K Mumlavskému vodopádu nebo k Vodopádům Bílé Opavy vede pohodlná cesta vhodná i s kočárkem, zatímco k Pančavskému vodopádu nebo do Rešovské soutěsky je to už turistika s převýšením a pevnou obuví. Než vyrazíte, vyplatí se mrknout na profil trasy, aby výlet odpovídal tomu, s kým jedete.
Rozdíl je i v tom, jak moc je lokalita závislá na počasí. Menší kaskády v horách umí v suchých letních týdnech téměř vyschnout, zatímco lodní soutěsky mívají hloubku vody upravenou uměle a fungují spolehlivěji po celou sezónu, pokud tedy zrovna neprobíhá odstávka kvůli údržbě.
Kolik počítat na vstupné
Naprostá většina vodopádů a přístupných soutěsek v Česku je volně průchozích zdarma – platí se jen tam, kde je v provozu loď nebo vor. U plaveb v Hřensku i v Adršpašských skalách se vstupné pohybuje orientačně v řádu stovek korun za dospělého, děti mívají zlevněné jízdné.
Ceny i to, jestli je nutná rezervace předem, se mezi sezónami mění, takže je rozumné ověřit aktuální ceník přímo na webu provozovatele, než na místo vyrazíte. U populárních plaveb se navíc v hlavní sezóně vyplatí objednat si lístek dopředu, protože kapacita lodí je omezená a fronta u pokladny umí být dlouhá.
K samotnému vstupnému si připočtěte i parkovné, které bývá u obou hlavních lokalit v sezóně placené a v nejvytíženějších dnech se parkoviště plní už dopoledne. Kdo přijede pozdě, může skončit se zajížďkou na náhradní parkoviště o kus dál a s delší chůzí k nástupnímu místu.
Kdy tam vyrazit
Vodopády mají nejvíc vody na jaře po tání sněhu a po vydatnějších deštích, v suchém létě naopak občas znatelně vyschnou – to platí hlavně pro menší jesenické a krkonošské kaskády. Lodní soutěsky fungují jen v sezóně, obvykle od jara do podzimu, mimo tuto dobu je provoz zastavený a stezky podél nich se dají projít jen pěšky.
Kdo chce klid, měl by se vyhnout letním víkendům u Hřenska a Adršpachu – tam bývá přes prázdniny nejvíc lidí i aut, a parkování v okolí obou lokalit je omezené a v sezóně se rychle zaplní. Lepší volba je všední den, ideálně dopoledne.
Podle čeho se rozhodnout
Pokud chcete zážitek s lodí a nevadí vám čekat ve frontě, vyberte si Hřensko nebo Adršpašsko-teplické skály. Pro klidnější procházku lesem s dětmi jsou lepší volbou Vodopády Bílé Opavy nebo Mumlavský vodopád, kde se neplatí a nemusíte nikam čekat.
Kdo je na cestě po jižní Moravě a hledá spíš skalní terén než vodu, může zajet do okolí Brna – tam pomůže přehled jeskyní a skal na Brněnsku nebo obecnější tipy na dovolenou na Brněnsku. Pro střední Moravu je zase užitečný přehled jeskyní a skal na střední Moravě a pro střední Čechy jeskyně a skály v Brdech a na Křivoklátsku.
Ať jedete kamkoli, počítejte s tím, že ceny vstupného na lodní plavby i jejich provozní dobu je potřeba ověřit před cestou přímo u provozovatele – v sezóně se totiž mohou měnit podle počasí a stavu vody.
Časté otázky
6 otázekVstupné na plavbu Tichou a Divokou soutěskou se pohybuje orientačně v řádu stovek korun za dospělého, děti mívají zlevněné jízdné. Přesnou aktuální cenu i to, jestli je potřeba rezervace, doporučujeme ověřit na webu provozovatele před cestou.
Nejvyšší je Pančavský vodopád v Krkonoších v Labském dole, i když k jeho patě se běžně nechodí a vyhlídkové místo je spíš z dálky. Snadněji dostupný je o kousek níž položený Mumlavský vodopád u Harrachova.
Samotný přístup ke skalám a stezky jsou volné, platí se až za plavbu lodí v Edmundově a Divoké soutěsce. Provoz plaveb je sezónní a mimo hlavní sezónu bývá omezený nebo přerušený podle stavu vody.
V Moravském krasu je zpřístupněných hned několik jeskyní, mimo jiné Punkevní jeskyně s plavbou po podzemní řece nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně. Přehled i s dalšími lokalitami po celé republice najdete v samostatném článku o zpřístupněných jeskyních.
Nejvydatnější bývají zjara po tání sněhu a po vydatnějších deštích, v suchých letních týdnech naopak menší horské kaskády často znatelně vyschnou. Pokud chcete vidět vodopád v plné síle, vyplatí se sledovat počasí pár dní dopředu.
Lodní plavby v Hřensku i v Adršpašských skalách jsou vhodné i pro rodiny s dětmi, cesta k nástupním místům ale zahrnuje kus chůze po nerovném terénu. U menších dětí se vyplatí počítat s kočárkem jen na některých úsecích a raději nosit dítě v nosítku.