Na houby: kdy a kam v Česku vyrazit

Houbařská sezóna se v Česku netýká jen konce léta – v jehličnatých lesích se dá najít něco po celý rok, hlavní vlna ale přichází s prvními teplými dešti po suchu. Tenhle přehled ukazuje, kam vyrazit, jak se lokality mění v průběhu roku a na co se obléct, aby výlet nezkazilo počasí.

Kdy tam jet

Nejlepší podmínky bývají po období vydatnějších dešťů, které přijdou po několika teplých dnech – houby po nich rostou nejrychleji. Přesné datum se každý rok liší podle počasí, proto se víc než na kalendář vyplatí sledovat aktuální srážky a teploty v místě, kam se chystáte.

Dobrými lokalitami jsou lesnaté oblasti s jehličnatými i smíšenými porosty, třeba Křivoklátsko, Brdy nebo Šumava. Kdo hledá houby v kombinaci s delší turistikou, může si výlet rozšířit i o vícedenní putování po hřebenovkách.

Roli hraje i nadmořská výška – zatímco v nížinách bývá první vlna hub dřív, v horských oblastech jako Šumava nebo Beskydy přichází hlavní sezóna obvykle o něco později, protože se tam i chladněji ochlazuje a půda drží vlhkost jinak než v nížinách. Kdo má možnost cestovat flexibilně, může tak sezónu prodloužit přesunem mezi nížinnými a horskými lokalitami. Podobně funguje i rozdíl mezi severní a jižní expozicí svahu – na jižních, prosluněných svazích bývá půda rychleji vysušená, zatímco na severních, stinných svazích si vlhkost drží déle.

Jak se lokalita mění během roku

Na jaře se v lesích objevují první jarní druhy, hlavní vlna hub ale přichází až s teplejším a vlhčím obdobím koncem léta. Podzim bývá nejbohatší na druhovou pestrost, zvlášť v listnatých a smíšených lesích na Vysočině nebo v Beskydech. Různé typy lesa navíc favorizují různé druhy – jehličnaté porosty nabízejí jiné houby než listnaté a smíšené lesy s dubem nebo bukem, takže se vyplatí lokalitu volit i podle toho, co konkrétně hledáte. Okraje lesa a světlejší paseky bývají po dešti často plodnější než hluboký, zastíněný porost, protože se tam vlhko se sluncem střídá rychleji než v husté houštině.

V zimě se dá v lese narazit už jen na málo druhů, les je ale i tak zajímavý na procházku bez plného koše – třeba v Jizerských horách nebo v podhůří Krkonoš, kde jsou stezky sjízdné většinu roku.

Sucho v létě dokáže houbařskou sezónu výrazně posunout nebo zkrátit – v suchých letech se hlavní vlna může objevit až pozdě na podzim, zatímco po deštivém létu bývá hub dost už v srpnu. Proto se nevyplatí spoléhat na to, že v určitém měsíci bude automaticky nejlíp, důležitější je aktuální stav počasí v týdnech před výletem.

Kdy je nejvíc lidí

Nejvíc houbařů potkáte o víkendech po vydatném dešti, kdy do lesa vyrazí najednou spousta lidí ze širokého okolí. Populární lokality blízko velkých měst, třeba Křivoklátsko nebo Brdy, bývají v takové dny znatelně obsazenější než odlehlejší kouty Šumavy nebo Beskyd.

Kdo chce klid, vyplatí se vyrazit brzy ráno nebo zvolit všední den. To platí zvlášť v prvních dnech po vydatném dešti, kdy se do lesa vydá nejvíc lidí najednou. Podobný princip platí i u jiných venkovních aktivit – detailní tipy najdete třeba v přehledu nejhezčích cyklostezek v Česku, kde je situace s návštěvností obdobná.

Parkoviště u vstupů do oblíbených lokalit bývají v hlavní sezóně po ránu rychle plná, hlavně tam, kde vede jen jedna přístupová cesta – v Brdech nebo na Křivoklátsku proto stojí za to zvolit méně známý vstup do lesa, i kdyby to znamenalo o kousek delší cestu pěšky.

Co dělat mimo sezónu

Mimo hlavní houbařskou sezónu se dá les využít i jinak – na procházku, pozorování zvěře nebo jako výchozí bod k delší túře. Regiony jako Brdy a Křivoklátsko nabízejí i další cíle, třeba jeskyně a skalní útvary popsané v přehledu jeskyní a skal v Brdech a na Křivoklátsku.

Zajímavou variantou mimo sezónu je i výlet do některého z chráněných území, kde se dá kombinovat procházka přírodou s návštěvou hradu nebo zámku poblíž – přehled najdete v článku o nejkrásnějších hradech a zámcích v Česku.

Mimo hlavní sezónu je les i klidnějším místem na pozorování přírody – v Jizerských horách nebo na Vysočině se dá potkat volně žijící zvěř snáz než v době, kdy je les plný houbařů. Kdo má rád fotografování, ocení právě tuhle dobu jako lepší příležitost než přeplněné podzimní víkendy.

Počasí a na co se obléct

Do lesa se hodí nepromokavá obuv, protože terén bývá po dešti podmáčený, a vrstvené oblečení – v lese pod korunami stromů bývá chladněji než na volném prostranství. V teplejších měsících se vyplatí i repelent, hlavně v podrostech s vysokou trávou.

Počasí se v horských oblastech jako Beskydy nebo Šumava umí měnit rychle, proto je dobré mít v batohu i tenkou pláštěnku, i když předpověď slibuje jasno. V chráněných územích typu Národní park Podyjí navíc platí, že chodit se smí jen po značených cestách.

Do batohu patří i basket nebo košík, ne igelitová taška – houby se v uzavřeném sáčku rychle zapaří a zkazí. Nůž na čisté seříznutí a mapa nebo aplikace na orientaci v terénu se hodí obzvlášť v rozsáhlejších lesních komplexech, kde je snadné ztratit směr, hlavně pokud se soustředíte na hledání a ne na cestu. V neposlední řadě je dobré sbírat jen houby, které bezpečně poznáte, a v nejistých případech si je nechat zkontrolovat na mykologické poradně, kterých je v řadě měst dostupná síť.

Termíny, které se vyplatí hlídat

Přesné termíny hlavní sezóny se každoročně liší podle počasí, obecně ale platí, že nejsilnější vlna přichází po prvních vydatnějších podzimních deštích. Sledování aktuálních srážkových úhrnů v cílové oblasti je spolehlivější než jakýkoli fixní kalendář.

V chráněných krajinných oblastech a národních parcích, jako je Šumava nebo další CHKO v Česku, se navíc mohou v některých obdobích roku měnit pravidla pro pohyb mimo cesty kvůli ochraně přírody. Aktuální omezení je dobré si před cestou ověřit na webu správy daného území.

Zajímavým vedlejším ukazatelem bývá i teplota půdy, kterou sledují někteří zkušení houbaři víc než teplotu vzduchu – i po dešti totiž houby nerostou, pokud je půda ještě studená z předchozích chladných týdnů. To vysvětluje, proč se v některých letech hlavní vlna posune o několik týdnů oproti obvyklému očekávání, a proč se dvěma houbařům ve stejný den může v různých lokalitách dařit úplně jinak.