Nejhezčí cyklostezky v Česku

Česko má síť cyklostezek podél řek a přehrad, na kterých se dá jet klidně celý den bez jediného výjezdu do prudšího kopce. Tenhle přehled ukazuje ty největší i menší, méně vytížené trasy a co si podle nich vybrat, pokud jedete s dětmi nebo naopak chcete najet víc kilometrů.

Co všechno v Česku najdete

V Česku vedou desítky kilometrů značených cyklostezek, které kopírují toky velkých řek nebo obepínají přehrady. Nejvíc jich je podél Labe, Vltavy, Ohře a moravských řek jako Bečva nebo Dyje, k tomu přibývají trasy kolem přehradních nádrží typu Lipno nebo Rozkoš. Kdo hledá spíš klidnou jízdu bez aut, najde v Česku i historické kanály jako Baťův kanál na jižní Moravě.

Kromě rovinatých úseků podél vody existují i náročnější horské trasy, ty se ale hodí spíš pro zkušenější cyklisty. Pokud plánujete cestu s vodou v programu, hodí se i přehled řek vhodných pro začátečníky.

Síť cyklostezek se navíc postupně rozšiřuje a propojuje, takže dnes už je možné najet z jednoho regionu do druhého téměř bez přerušení asfaltu, hlavně podél hlavních řek. Kdo hledá spíš krátký nedělní okruh než celodenní etapu, najde v každém kraji i menší lokální trasy kolem měst a rybníků, které do velkých přehledů obvykle nepatří, ale místní je znají dobře.

Ta největší a nejznámější

Labská cyklostezka patří k nejdelším a nejznámějším trasám v zemi, vede podél Labe od pramene v Krkonoších přes Hradec Králové a Pardubice až k hranicím s Německem. Dá se jet i po částech, protože je napojená na řadu měst s vlakovým spojením.

Podobně známá je i cyklostezka podél Ohře, spojující západočeské lázně a procházející krajinou vinic a chmelnic. Na jižní Moravě je nejznámější Baťův kanál, umělý vodní kanál mezi Otrokovicemi a Hodonínem, kolem kterého vede rovinatá cyklostezka s možností svézt se i lodí.

Všechny tři patří k trasám, kde v hlavní letní sezóně a hlavně o víkendech potkáte nejvíc dalších cyklistů – Labská cyklostezka bývá vytížená hlavně v úsecích blízko větších měst, Baťův kanál pak kolem přístavišť, kde se dá nastoupit na loď. Kdo chce klid, měl by počítat spíš s všedním dnem nebo ranními hodinami. Nevýhodou popularity těchto tras je i to, že se na nich v hlavní sezóně mísí cyklisté různé rychlosti a zkušenosti, takže je potřeba víc opatrnosti při předjíždění a míjení, hlavně s dětmi na kole.

Menší místa, která stojí za zajížďku

Cyklostezka kolem Lipna patří k oblíbeným u rodin s dětmi – vede po rovině kolem celé přehrady, s napojením na Stezku korunami stromů a další atrakce v okolí. Podobně dobře funguje cyklostezka podél Bečvy na severní Moravě, procházející malebnou krajinou mezi Valašskem a Hranicemi.

Menší, ale oblíbenou trasou je i cyklostezka kolem vodní nádrže Rozkoš u Nového Města nad Metují, oblíbená hlavně u rodin s dětmi kvůli klidnému provozu a dostupným koupalištím po cestě. Podobný typ jízdy nabízí i moravská trasa na kole na Slovácku.

Zajímavá je i cyklostezka podél Odry v okolí Ostravy, která vede z velké části přírodou přes chráněnou krajinnou oblast Poodří – kombinuje jízdu na kole s pozorováním vodních ptáků a je znatelně klidnější než trasy blíž centru města. Podobně nenápadné, ale hezké jsou i kratší úseky podél menších řek, které navazují na hlavní cyklostezky a dají se objevit i bez předchozího plánování.

Jak se od sebe liší

Labská a Vltavská cyklotrasa jsou dlouhé, z velké části asfaltové a vhodné i pro delší vícedenní výlety s ubytováním po cestě. Baťův kanál a trasa kolem Lipna jsou naopak kratší okruhy, které se dají zvládnout na jeden den i s menšími dětmi.

Cyklostezka podél Ohře kombinuje rovinaté úseky s několika mírnějšími stoupáními, zatímco trasa podél Bečvy je téměř celá rovinatá. Povrch se liší i mezi jednotlivými úseky – zatímco hlavní tahy bývají asfaltové, některé napojující úseky jsou jen zpevněné štěrkem.

Rozdílná je i míra provozu aut na trase – zatímco velká část Labské a Vltavské cyklotrasy vede po samostatných stezkách mimo silnice, některé kratší propojovací úseky sdílejí prostor s méně frekventovanými místními komunikacemi. Před delší jízdou se proto vyplatí zkontrolovat na mapě, jestli je vybraná trasa vedená celá odděleně od automobilového provozu.

Kolik počítat na vstupné

Samotná jízda po cyklostezkách je zdarma, platí se jen doplňkové služby. U Baťova kanálu je možné využít i lodní dopravu nebo trajekt, orientačně za částku v řádu stovek korun za osobu. Půjčovné kola se pohybuje typicky kolem 200–400 Kč na den podle typu kola a lokality.

Kdo plánuje spát po cestě v kempu, najde přehled možností v článku o kempech v Česku. Parkování u výchozích bodů trasy bývá v sezóně placené, u větších areálů typu Lipno se cena parkovného mění podle sezóny, proto je dobré ji ověřit před cestou.

Kola je možné dopravit i vlakem, většina spojů podél hlavních cyklostezek nabízí přepravu kol za doplňkový poplatek v řádu desítek korun. To se hodí hlavně u delších tras, kdy nechcete jet stejnou cestou zpátky, ale vrátit se k autu nebo domů jinudy.

Kdy tam vyrazit

Nejméně lidí na cyklostezkách potkáte mimo hlavní letní sezónu, ideálně na jaře nebo na podzim, kdy je i teplota příjemnější na delší jízdu. V létě bývají nejvytíženější úseky kolem Lipna a Baťova kanálu, hlavně o víkendech.

Trasy podél řek jako Labe nebo Ohře jsou sjízdné prakticky celý rok, jen po vydatných deštích se můžou některé nezpevněné úseky rozbahnit. Zimní jízda je možná, ale bez odklizeného sněhu se na většině cyklostezek nedá počítat.

Po vydatných deštích se nezpevněné úseky u řek mohou i nakrátko zaplavit, hlavně tam, kde cyklostezka vede blízko koryta – v takovém případě je bezpečnější počkat na pokles vody, než riskovat jízdu po podmáčeném nebo zatopeném úseku.

Podle čeho se rozhodnout

Pokud jedete s malými dětmi, hledejte rovinaté a kratší trasy jako Baťův kanál nebo okruh kolem Lipna. Kdo chce najet víc kilometrů a nevadí mu delší denní etapy, sáhne spíš po Labské nebo Vltavské cyklotrase.

Regionální volbu usnadní i přehledy podle oblastí, třeba na kole v jižních Čechách nebo na kole ve východních Čechách. Pokud chcete jízdu na kole spojit s prohlídkou historických památek, hodí se i přehled nejkrásnějších hradů a zámků v Česku, řada z nich leží přímo u cyklotras.

Kdo teprve začíná a nechce hned na dlouhou trasu, udělá dobře, když zvolí kratší okruh s možností kdykoli odbočit zpátky k autu nebo na vlak. Zkušenost ukazuje, že přecenění vlastní kondice bývá nejčastější důvod, proč rodinný výlet na kole skončí předčasně a s nespokojenými dětmi.