Přeskočit na obsah
Katalog 1000 míst

Turistika v Krkonoších: nejhezčí trasy a stezky

Dominik
Aktualizováno9. srpna 2026
Čtení8 min
Letecký pohled na krkonošské hřebeny

Krkonoše nabízí výstup na Sněžku, vodopády kolem Harrachova i stezku v korunách stromů, kterou zvládne i rodina s malými dětmi. Tenhle přehled ukazuje, kam vyrazit jako první, kam se vydat za klidem a s čím počítat na trase.

V kostce
  1. Nejznámějším cílem je Sněžka, na kterou vede několik tras z různých výchozích míst
  2. Stezka korunami stromů v Janských Lázních je dobrá volba pro rodiny s dětmi
  3. Klid najdete spíš mimo hlavní trasy k vrcholu, třeba kolem Mumlavského vodopádu
  4. Vstupné se platí hlavně u placených atrakcí, čistá turistika je zdarma
  5. Nejméně lidí bývá na horách mimo hlavní letní víkendy a mimo zimní sezónu

Co v kraji najdete

Krkonoše jsou nejvyšší pohoří v Česku a nabízí kombinaci hřebenových tras nad hranicí lesa i klidnějších procházek nižšími partiemi. Výchozími body bývají horská střediska jako Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn nebo Harrachov, odkud vedou trasy různé délky a náročnosti.

Kromě klasické turistiky se v regionu dá vyrazit i na naučné stezky a rozhledny – přehled najdete v článku o rozhlednách a vyhlídkách v Krkonoších. Kdo plánuje delší pobyt, ocení i tipy z přehledu dovolené v Krkonoších.

Terén se v Krkonoších mění poměrně rychle podle nadmořské výšky – zatímco v údolích jsou stezky vedené hustým lesem, nad hranicí lesa už krajina připomíná spíš tundru s nízkou vegetací a otevřenými výhledy. Počasí se tam navíc mění rychleji než v podhůří, takže i letní výstup na hřeben vyžaduje počítat s možností náhlého zhoršení. Krkonošský národní park má navíc přísnější pravidla ochrany přírody než okolní volná krajina, mimo značené cesty se v nejcennějších částech chodit nesmí vůbec, což se týká hlavně horské tundry a rašelinišť nad hranicí lesa.

Autem se do Krkonoš nejčastěji jezdí přes Trutnov nebo Vrchlabí, odkud vedou silnice do jednotlivých středisek. Kdo nechce řešit parkování ve středisku, může využít i vlakové nebo autobusové spojení do Vrchlabí nebo Trutnova a odtud pokračovat místní dopravou. Na túru nad hranici lesa se vyplatí i v létě vzít do batohu vrstvu navíc a pláštěnku, protože na hřebenech fouká i za jasného počasí v podhůří a teplota tam bývá o dost nižší.

Kam vyrazit jako první

Klasickým prvním cílem je výstup na Sněžku, nejvyšší horu Česka, nejčastěji z Pece pod Sněžkou. Trasa je náročnější, ale dá se zkrátit využitím lanovky na část výstupu, takže ji zvládne i méně trénovaný turista. Na vrcholu bývá v sezóně dost lidí, protože se sem sbíhá víc tras z české i polské strany najednou, kdo chce méně davu, může naplánovat výstup brzy ráno nebo naopak později odpoledne.

Rodiny s dětmi ocení Stezku korunami stromů v Janských Lázních, která vede po dřevěné konstrukci nad korunami stromů a nabízí i dlouhý skluzavkový sjezd dolů. Populární je i procházka od Harrachova k Mumlavskému vodopádu, krátká trasa lesem, kterou zvládnou i malé děti.

Na Sněžce stojí za pozornost i to, že vrchol leží přímo na hranici s Polskem, takže se dá kombinovat výstup s krátkým přechodem na polskou stranu, odkud vede jiná trasa dolů. Kdo chce vidět víc za jeden den, může tak naplánovat okruh, který se vrací jinudy, než kudy vystoupal.

Samotný výstup od dolní stanice lanovky v Peci pod Sněžkou trvá zdatnému turistovi orientačně tři až čtyři hodiny tam a zpět, s dětmi nebo pomalejším tempem klidně o hodinu déle. Kdo využije lanovku alespoň na část cesty, ušetří nejnáročnější převýšení a na vrchol se dostane za podstatně kratší dobu. Trasa k Mumlavskému vodopádu od Harrachova je proti tomu nenáročná procházka v řádu jedné až dvou hodin tam a zpět, vhodná i pro kočárek na části cesty.

Méně známá místa, kde nestojíte frontu

Kdo chce klid a nevadí mu delší chůze, může zamířit do oblasti kolem Labské boudy a pramene Labe, kde bývá znatelně méně lidí než na hlavní cestě ke Sněžce. Podobně klidnější je i výstup na Medvědín u Špindlerova Mlýna, odkud je pěkný výhled na okolní hřebeny.

Pro milovníky delších tras je Krkonoší dobrým výchozím bodem i pro vícedenní putování po hřebenovkách, kdy se dá jedním tahem projít několik horských chat.

Zajímavou, méně vytíženou alternativou je i oblast kolem Rýchor na východě pohoří, kam míří jen zlomek turistů oproti hlavnímu proudu ke Sněžce. Terén je tam sice o něco náročnější na orientaci, ale odměnou je klid a možnost potkat volně žijící zvěř, kterou na frekventovaných trasách skoro nevidíte. Podobně klidná bývá i oblast pod Luční horou, kam se dá dojít odbočkou z hlavní hřebenové trasy a odkud je pěkný výhled do údolí Labe. Obě zmíněné lokality jsou fyzicky náročnější než trasa ke Sněžce z Pece pod Sněžkou, proto se hodí spíš pro zkušenější turisty s dobrou orientací v terénu.

V regionu narazíte i na tematicky značené stezky, které kombinují turistiku s odpočinkem – v nižších partiích jde třeba o naučné trasy zaměřené na místní řemesla nebo produkty, které dají výletu jiný rytmus než čistě sportovní výstup na hřeben. Hodí se hlavně pro dny, kdy počasí na hřebenech nevypadá jistě, ale procházka v nižších polohách je stále v pohodě.

Kolik počítat na vstupné a parkování

Samotná turistika po značených trasách je zdarma, platí se jen vybrané atrakce a lanovky. Vstupné na Stezku korunami stromů v Janských Lázních se pohybuje orientačně kolem 250–350 Kč za dospělého, podobně jako u dalších stezek v korunách stromů v Česku.

Lanovka na Sněžku nebo na Medvědín stojí orientačně v řádu stovek korun za jednosměrnou nebo zpáteční jízdu podle zvolené trasy. Parkování ve střediscích jako Pec pod Sněžkou nebo Špindlerův Mlýn bývá v sezóně placené a kapacita se v létě i v zimě rychle zaplní, proto je dobré přijet spíš dřív ráno.

Kdo jede na Sněžku i na Medvědín ve stejný den, může u lanovek ušetřit využitím kombinované jízdenky, pokud ji provozovatel nabízí. V hlavní letní sezóně bývá u dolních stanic lanovek fronta, hlavně dopoledne, proto se vyplatí naplánovat výstup s dostatečnou časovou rezervou.

Parkovišť přímo v centru středisek je omezené množství a v sezóně se rychle zaplní, proto se počítá i s placenými parkovišti o něco dál od centra, odkud je to do centra pěšky pár minut navíc. O prázdninových víkendech a v hlavní zimní sezóně je rozumné počítat s příjezdem před devátou hodinou ráno, jinak hrozí, že se do centra střediska autem vůbec nedostanete a budete muset zaparkovat na okraji obce.

Kdy je nejlepší čas

Na pěší turistiku je nejvhodnější pozdní jaro až podzim, kdy jsou hřebenové trasy sjízdné bez sněhu. V zimě se region mění na lyžařskou destinaci a pěší trasy jsou z velké části nedostupné nebo vyžadují jiné vybavení.

Nejvíc lidí bývá na hlavních trasách o letních víkendech, hlavně na výstupu ke Sněžce. Kdo chce klid, vyplatí se vyrazit ve všední den nebo mimo hlavní letní měsíce, na jaře nebo na začátku podzimu.

Podzim bývá v Krkonoších oblíbený i díky barvám listí v nižších partiích, zatímco vrcholové oblasti už mohou mít první sníh dřív, než by čekal turista z nížin. Právě v tomto přechodném období je nejvíc potřeba sledovat aktuální předpověď a stav cest, protože se podmínky mohou lišit i mezi jednotlivými dny.

Kdo plánuje výstup na hřeben i mimo hlavní sezónu, měl by počítat s tím, že se v horách setmí dřív než v nížinách a že se cesty po dešti nebo po prvním sněhu mění na kluzké mnohem rychleji, hlavně na exponovaných kamenitých úsecích blízko vrcholů. V praxi to znamená vyrazit s dostatečnou časovou rezervou a nespoléhat na to, že poslední úsek sestupu zvládnete za soumraku stejným tempem jako přes den.

Jak to poskládat do jednoho dne

Pro jeden den se dobře kombinuje dopolední výstup na Sněžku s odpoledním odpočinkem, případně návštěvou lázní v Krkonoších, kterých je v regionu víc. Kratší variantou je dopoledne Mumlavský vodopád u Harrachova a odpoledne Stezka korunami stromů v Janských Lázních.

Kdo má na Krkonoše jen jeden den a chce se vyhnout davům, zvolí spíš oblast kolem Labské boudy nebo Medvědína než hlavní trasu ke Sněžce. Delší pobyt s rozvržením na víc dní najdete v přehledu turistiky na Šumavě, pokud plánujete srovnat obě pohoří.

Nevýhodou popularity Krkonoš je, že hlavní parkoviště v Peci pod Sněžkou i ve Špindlerově Mlýně bývají v sezóně přeplněná už v dopoledních hodinách, a to jak v létě, tak i v zimě. Kdo přijíždí autem na jeden den, měl by počítat s rezervním časem na hledání místa nebo zvolit náhradní parkoviště o kousek dál od centra střediska. Alternativou je i příjezd vlakem nebo autobusem do některého z horských středisek, odkud se dá na výchozí bod trasy dojít pěšky nebo dojet místní dopravou. V zimní sezóně navíc bývá přístup do center středisek autem omezený kvůli sněhu, takže se veřejná doprava vyplatí ještě víc.

Časté otázky

6 otázek
Jaké jsou nejlepší turistické trasy v Krkonoších?

Nejznámější je výstup na Sněžku z Pece pod Sněžkou, oblíbená je i trasa k Mumlavskému vodopádu od Harrachova. Kdo chce klid, může zamířit spíš do oblasti kolem Labské boudy, pramene Labe nebo Rýchor.

Jaké jsou turistické trasy ve Špindlerově Mlýně?

Ze Špindlerova Mlýna vedou trasy na Medvědín s lanovkou, na hlavní hřeben Krkonoš i delší okruhy směrem k polské straně hor. Výběr se odvíjí hlavně od toho, kolik času a fyzické kondice máte k dispozici.

Jaké jsou turistické trasy v Harrachově?

Z Harrachova vede oblíbená a nenáročná trasa k Mumlavskému vodopádu, delší trasy pak míří na hlavní hřeben Krkonoš směrem k Labské boudě. Harrachov je zároveň dobrým výchozím bodem i pro cyklistiku.

Kolik stojí Stezka korunami stromů v Janských Lázních?

Vstupné se pohybuje orientačně kolem 250–350 Kč za dospělého, děti mívají zlevněné vstupné. Aktuální ceník je dobré ověřit před cestou na webu stezky, protože se v čase mění.

Kdy je nejlepší čas na turistiku v Krkonoších?

Nejvhodnější je pozdní jaro až podzim, kdy jsou hřebenové trasy sjízdné bez sněhu. Nejvíc lidí bývá na hlavních trasách o letních víkendech, klidněji je ve všední dny a mimo hlavní sezónu.

Je výstup na Sněžku vhodný pro rodiny s dětmi?

Pro starší děti ano, trasa je ale fyzicky náročná a dá se zkrátit využitím lanovky na část výstupu. Pro menší děti se víc hodí kratší a méně náročné trasy, třeba k Mumlavskému vodopádu nebo Stezka korunami stromů.

Štítek Kam vyrazit
Rozcestník — mohlo by se hodit