Běžky v Česku: kde jsou upravené stopy

Běžecké lyžování v Česku má pár oblastí, kam se jezdí opakovaně kvůli dlouhodobě upravovaným stopám – Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky nebo Beskydy. Tady je přehled hlavních tras, čím se od sebe liší a co počítat za poplatky a parkování.

Co všechno v Česku najdete

Běžecké lyžování se v Česku soustředí hlavně do čtyř oblastí – Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky a Beskydy, k tomu se přidává menší, ale kvalitní síť tras na Vysočině a v Krušných horách. Většina oblastí má síť značených a pravidelně upravovaných stop, které navazují jedna na druhou a dají se skládat do delších tras podle aktuální kondice.

Kdo hledá spíš sjezdové lyžování, najde přehled v článku o skiareálech v Česku. Pro rodiny, které lyžování nezajímá vůbec, je určený článek o zimních výletech s dětmi bez lyží.

Kvalita a dostupnost upravených stop se každou zimu liší podle množství sněhu, u vyšších oblastí jako Jizerské hory nebo Krkonoše bývají podmínky spolehlivější než v nižších polohách. Úprava stop probíhá pomocí rolby, která vyjíždí podle aktuálního stavu sněhu, takže po čerstvě napadaném sněhu může trvat den až dva, než se trasa upraví.

Na většině hlavních magistrál se upravuje jak klasická stopa pro tradiční styl, tak vedle ní širší pás pro bruslení. Kdo běžky teprve zkouší, ocení právě to, že si může vybrat klasickou stopu a nemusí se učit bruslařskou techniku hned napoprvé. Půjčovny běžek fungují u větších nástupních míst, hlavně kolem Jizerské magistrály a Nového Města na Moravě, cena za den se pohybuje orientačně v řádu několika stovek korun za sadu lyží, holí a bot.

Ta největší a nejznámější

Jizerská magistrála je nejznámější síť běžeckých stop v zemi, dlouhá trasa propojuje desítky kilometrů upravovaných tras po celých Jizerských horách. Právě tady se navíc každoročně jezdí i populární dálkový přejezd, na který se sjíždí běžkaři z celé republiky. Podobně rozsáhlá je Krkonošská lyžařská magistrála, která vede podél hřebene Krkonoš a nabízí i náročnější úseky ve vyšších polohách s hezkými výhledy do okolí.

Na jihu Čech je významná Šumavská magistrála, vedená klidnější, méně kopcovitou krajinou, což ji dělá vhodnou i pro méně zkušené běžkaře. V Jeseníkách je hlavní tratí Ovčárenská lyžařská magistrála, na Moravě pak Beskydská lyžařská magistrála v okolí Bílé a Pusteven, kde se dá skloubit běžkování s návštěvou okolních beskydských vesniček – ubytování v regionu shrnuje článek o chatách a penzionech v Beskydech a na Valašsku.

Celou Jizerskou magistrálu za jeden den zvládne jen zkušenější běžkař s dobrou kondicí, běžně se jezdí jen její část a trasa se volí podle toho, odkud vyrazíte a kolik hodin chcete na běžkách strávit. Podobně je to i s Krkonošskou magistrálou – kratší úseky mezi jednotlivými nástupními místy se dají zvládnout za dvě až tři hodiny, celý hřeben je spíš na celodenní výlet nebo na rozložení do dvou dnů s přespáním. V hlavní sezóně, obvykle o víkendech a během prázdnin, bývá na nejoblíbenějších úsecích obou magistrál dost rušno, hlavně kolem oblíbených občerstvení a rozcestí.

Menší místa, která stojí za zajížďku

Na Vysočině je oblíbenou destinací okolí Nového Města na Moravě, kde je síť stop napojená na biatlonový areál a upravovaná i pro rekreační běžkaře. Podmínky bývají spolehlivější než v jiných nížinatých oblastech, i když sníh tam neleží tak dlouho jako v Jizerských horách.

V Krušných horách stojí za zmínku síť kolem Božího Daru, kde díky vysoké nadmořské výšce bývá sněhu víc. Menší, ale klidná síť tras je i v Orlických horách kolem Deštného, které je zajímavé i pro rodiny, jak popisuje článek o dovolené v Orlických horách.

Výhoda menších oblastí je hlavně v tom, že bývá klidněji – parkoviště se tak rychle neplní a na stopě nepotkáte tolik lidí ani o víkendu. Nevýhodou je kratší a méně jistá sezóna, protože nižší nadmořská výška znamená, že sníh přijde později a odejde dřív. Kolem Božího Daru se dá výlet na běžkách kombinovat s návštěvou blízkého Jáchymova, kde jsou lázně, takže se den dá zakončit i jinak než jen sjezdem k autu. Vysočina se zase hodí jako rozumný kompromis pro rodiny z Prahy nebo Brna, které nechtějí jezdit až do vysokých hor a spokojí se s kratší, ale upravenou tratí blíž domovu.

Jak se od sebe liší

Oblasti se liší hlavně terénem – Jizerské hory a okolí Nového Města na Moravě mají spíš mírnější profil vhodný i pro začátečníky, zatímco Krkonošská magistrála zahrnuje i náročnější úseky s většími převýšeními. Šumavská magistrála je oproti tomu dlouhá, ale terénně klidnější.

Rozdíl je i v hustotě sítě stop – v Jizerských horách je propojených tras nejvíc, takže se dá skládat trasa podle aktuální kondice a chuti. V menších oblastech, jako jsou Orlické hory, je síť stop skromnější, ale i tak dostatečná na půldenní až celodenní výlet.

Liší se i to, jak dobře je stopa chráněná před větrem a sluncem. Trasy vedené lesem, typické třeba pro část Jizerských hor, drží sníh déle a méně je poškozuje sluneční tání. Naopak hřebenové úseky Krkonošské magistrály jsou otevřené, takže tam sníh vydrží méně nebo se naopak drží déle díky nadmořské výšce, ale za to fouká a v mlze se hůř orientuje. Pro rodiny s malými dětmi na běžkách jsou obecně vhodnější kratší, chráněné úseky v nižších polohách, zatímco hřebenové trasy patří spíš zkušenějším dospělým.

Kolik počítat na vstupné

Vstup na většinu upravovaných běžeckých stop je zdarma, na některých místech se ale platí takzvaný stopovací poplatek, který pokrývá úpravu tratí rolbou. Ten se pohybuje orientačně v řádu desítek korun na den, u sezónní permanentky jde o částku o něco vyšší.

K tomu si připočtěte parkovné u oblíbených nástupních míst, hlavně o víkendech bývá v hlavní sezóně zpoplatněné a rychle se plní. Ceny i podmínky se liší podle konkrétní oblasti a mění se i mezi sezónami, takže je dobré je ověřit přímo u správce stop nebo místního informačního centra.

Kdo nemá vlastní vybavení, počítá navíc s půjčovným za sadu lyží, hůlek a bot, orientačně v řádu několika stovek korun na den, u víkendové půjčovny bývá cena za druhý a další den o něco nižší. Vyplatí se rezervovat vybavení předem telefonicky nebo přes web, protože o víkendu v sezóně bývají oblíbené velikosti rychle pryč. Kdo jezdí na běžky pravidelně, ušetří koupí vlastního vybavení už po pár víkendech.

Kdy tam vyrazit

Nejlepší podmínky bývají ve vyšších polohách jako Jizerské hory nebo Krkonoše, kde sníh leží déle a stopy se upravují pravidelněji. V nižších oblastech je sezóna kratší a víc závislá na aktuálním počasí.

Pokud chcete klid, vyhněte se víkendům, hlavně na populárních trasách jako Jizerská magistrála bývá v sezóně na parkovištích i ve stopě rušno. Před cestou se vyplatí zkontrolovat aktuální stav tratí na webu správce, protože se úprava mění podle sněhových podmínek.

Ve zimách s málo sněhem se stává, že jsou upravené jen nejvýše položené úseky, zatímco nižší partie zůstávají bez stopy celou sezónu. V takovém případě má smysl mířit rovnou nahoru, ke chráněným lesním úsekům, a počítat s tím, že spodní přístupové cesty se možná budou muset absolvovat pěšky nebo na kolech s běžkami na zádech. Pokud sníh úplně chybí, dá se čas strávit i jinak – třeba návštěvou muzea, wellness pobytu nebo prohlídkou blízkého města, než čekat doma na sníh, který nakonec nemusí přijít.

Podle čeho se rozhodnout

Pro začátečníky a rodiny s dětmi se hodí mírnější terén, jako je okolí Nového Města na Moravě nebo Šumavská magistrála. Zkušenější běžkaři, kteří chtějí delší trasu s převýšením, ocení spíš Krkonošskou nebo Jizerskou magistrálu.

Zvažte i to, jestli chcete kombinovat běžky s ubytováním přímo v horách – třeba v chatách a penzionech v Orlických horách nebo v chatách a penzionech v Jizerských horách – nebo jen na jednodenní výlet z domova. Před cestou vždy zkontrolujte aktuální stav upravených stop, protože se sníh i provoz rolby mění podle počasí.

Kdo jede na jeden den a chce jistotu, měl by počítat s rezervou v harmonogramu – cesta autem do hor v zimě trvá déle, silnice bývají zasněžené a u oblíbených nástupních míst se dá v dopoledních hodinách o víkendu čekat i na volné parkovací místo. Vyplatí se proto vyjíždět brzy ráno, mít v autě sněhové řetězy nebo zimní pneumatiky s dostatečným vzorkem a počítat s tím, že se plán může kvůli počasí za pochodu změnit.