Znojemské podzemí

Znojemské podzemí – to je v poslední době velký pojem. Vždyť se jedná o největší systém podzemních chodeb a sklepů v České republice a o jeden z největších podzemních labyrintů ve střední Evropě. Celková délka se pohybuje kolem 27 kilometrů a má dokonce 4 patra. Po celkové propagaci Znojma a jeho okolí se na řadu dostalo právě podzemí. A ne náhodou a rozhodně ne ani omylem. Je rozhodně o co stát.

Abychom pochopili, proč je tak významné, propagované, budeme se muset lehce ohlednout do historie. Dle nalezených dvou letopočtů, které se nacházejí přímo v chodbách Znojemského podzemí, předpokládáme, že vznik sklepení a chodeb začal na přelomu 14. a 15. století – žádné písemné doklady se nedochovaly. Stalo se tak důsledkem prudkého a velkého rozvoje města. Začal se rozšiřovat počet kamenných budov a tím i sklepení, která byla nedílnou součástí těchto stavení. Ta sloužila patrně k hospodářským účelům, tedy k uchovávání potravin, různých domácích potřeb, ale také vína. Zajímavostí tohoto podzemí je ovšem fakt, že byly budovány takto náhodně a došlo až po delší době k jejich propojování. Nejdříve to bylo pár sklepení sousedů, ale poté se vlastně ukázalo výhodné mít poněkud větší komplex. Podzemí bylo budováno nepravidelně a v různých časových obdobích byl jeho význam poněkud jiný.

Prostory se nacházejí přímo pod historickým jádrem a tak je jejich poloha více než jen dobře strategicky výhodná. Znojemští jej také uměli náležitě využít. A bylo to poměrně často. Například táhla-li na město jakákoliv armáda, znojemští okamžitě vlezli do podzemí a armádě se naskytl pohled na liduprázdné město. A pokud se náhodou chtěli vojáci dolů „podívat“, bylo jim to umožněno a to takovým způsobem, že na to vždy smrtelně doplatili.

Sklepení byla využívána opravdu velmi často, přesto se nám do dnešní doby zachovala často ve své původní podobě. Jsou ovšem části, kde bohužel byly nutné udělat úpravy nebo je zde nešetrný zásah „betonem“ při stavbě větších budov z minulého století. Vrátíme-li se k samotné ražbě, byly na to často najímání nádeníci nebo dokonce horníci, kteří nenašli již své uplatnění ve svém oboru.

Díky své stále teplotě zde bylo využití tedy především zemědělské, ovšem našli bychom zde také soudní síň pod radnicí nebo mučírnu. Lidé zde také často v horších časech přebývali, měli zde vytvořeny komíny odvádějící kouř, a proto se také Znojmu často říkalo „město duchů“. Nelze opomenout ani problém s podzemní vodou, který byl také náležitě vyřešen. Byl zde vytvořen tzv. jezuitský vodovod, který plnil dvě části – zásobení vodou obyvatelstvo a také odváděl vodu z podzemí. Jak důmyslné.

V současné době je možné si prohlédnout jeden kilometr určené trasy. Jedná se o cca hodinový výklad s prohlídkou chodeb, sklepení, degustací vína, návštěvy labyrintu, ukázkou odvodňovacích prvků, zdejších obydlí nebo výstavou strašidel a „pozůstatků lidí“ či seznámení s místní kulturou se Znojmem související. Trasa začíná na Slepičím trhu a končí v Obrokové ulici.