Vícedenní putování po hřebenech je jiná disciplína než jednodenní výlet – počítáte s noclehy na horských chatách, proměnlivým počasím a nutností nést si víc věcí na zádech. Tenhle přehled ukazuje, podle čeho trasu vybrat, kde jsou hlavní rozdíly mezi pohořími a jak si delší putování v Česku poskládat, aby to dávalo smysl i s dětmi nebo pro začátečníky.
- Nejznámější vícedenní trasou v Česku je Krkonošská hřebenovka mezi Libercem a Náchodskem
- Na Šumavě se dá putování rozložit po hřebenu i po nižších trasách blíž k Vydře a Otavě
- Pro začátečníky se hodí kratší úseky se sestupem do údolí na nocleh, ne celá hřebenovka najednou
- Nocleh na horské chatě je dobré rezervovat s předstihem, v sezóně bývá kapacita omezená
- Náklady na vícedenní trasu tvoří hlavně nocležné a strava na chatách, ne vstupné
Podle čeho se rozhodnout
Než vyrazíte na vícedenní trasu, je dobré si ujasnit tři věci – jak jste fyzicky zdatní, kolik dní máte k dispozici a jestli chcete spát na horské chatě, nebo sestupovat každý večer do údolí. Krkonošská hřebenovka je fyzicky náročnější a delší, zato nabízí souvislý zážitek z hor bez nutnosti sjíždět dolů. Trasy na Šumavě jsou naopak mírnější, vedou často lesem a podél řek, takže se hodí i pro rodiny s většími dětmi.
Roli hraje i to, jestli chcete jít po značené dálkové trase, nebo si okruh poskládat sami z kratších úseků. Kdo hledá inspiraci na konkrétní pěší trasy, najde je v článcích turistika v Krkonoších a turistika na Šumavě.
Důležité je taky reálně odhadnout, kolik kilometrů denně chcete a zvládnete ujít s plným batohem. Zkušenější turisté zvládnou i delší etapy, začátečníci by měli počítat spíš s kratšími úseky a rezervou na odpočinek, protože únava se s přibývajícími dny kumuluje. Roli hraje i aktuální kondice – trasa, kterou zvládnete po sezóně plné pravidelných výletů, může být na jaře po zimní pauze výrazně náročnější, proto je lepší zvolit trasu s rezervou než na hranici sil.
Hlavní rozdíly
Krkonošská hřebenovka vede po hlavním hřebeni hor kolem Sněžky, převážně nad hranicí lesa, takže je hodně vystavená počasí – vítr a mlha se tam dokážou objevit i uprostřed léta. Nocleh zajišťují horské chaty jako Luční bouda nebo Vosecká bouda, kapacita bývá v sezóně omezená.
Šumavské trasy vedou z větší části lesem a podél řek jako Vydra nebo Otava, takže jsou míň vystavené počasí, ale zato delší a monotónnější. Chatová síť je tu řidší než v Krkonoších, počítejte proto spíš s ubytováním v obcích jako Modrava nebo Kvilda než přímo na horské chatě uprostřed trasy.
Rozdíl je i ve značení a frekvenci turistů – Krkonošská hřebenovka patří mezi nejvytíženější dálkové trasy v zemi, takže na ní v sezóně narazíte na hodně dalších turistů. Šumavské trasy jsou obecně klidnější, i když i tam se najdou úseky, kudy v létě prochází víc lidí, hlavně blízko turisticky známých obcí.
Pro koho se hodí co
Pro zkušenější turisty s dobrou fyzičkou je Krkonošská hřebenovka logickou volbou – nabízí nejsouvislejší horský zážitek v Česku, ale vyžaduje odpovídající vybavení a respekt k počasí nad hranicí lesa. Pro rodiny s dětmi nebo méně trénované turisty se lépe hodí kratší úseky s možností kdykoliv sestoupit do údolí, třeba v okolí Špindlerova Mlýna nebo Pece pod Sněžkou.
Šumava je celkově přívětivější pro začátečníky – trasy jsou méně exponované, dá se snadněji přerušit a délku denní etapy přizpůsobit. Kdo chce kombinovat pěší putování s kolem, najde tipy v článku na kole na Šumavě.
Pro první vícedenní zkušenost obecně platí, že je lepší zvolit kratší trasu s možností kdykoliv sestoupit, než se hned pouštět do několikadenního putování bez záložního plánu. Až s dalšími zkušenostmi se dá přejít na náročnější a delší trasy s méně možnostmi ústupu.
Na co si dát pozor
Největší chybou u vícedenního putování je podcenit počasí v horách – i v létě se nad hranicí lesa může rychle ochladit a zhoršit viditelnost, takže je potřeba mít v batohu i teplejší vrstvu a nepromokavou bundu. Druhá věc je kapacita chat – v hlavní sezóně bývají oblíbené trasy jako Krkonošská hřebenovka obsazené, a bez rezervace noclehu riskujete, že skončíte bez střechy nad hlavou.
Podceňovat se nevyplácí ani váha batohu – zkušenější turisté doporučují nést jen to nejnutnější, protože každý kilogram navíc se na několikadenní trase hodně projeví. Trasu je dobré mít naplánovanou i s náhradními sestupy do údolí pro případ špatného počasí nebo únavy.
Další častou chybou je špatně padnoucí obuv – na několikadenní trase se každá bota, která tlačí nebo dře, projeví mnohem víc než na jednodenním výletu. Vyzkoušet novou obuv na dlouhé trase poprvé se nevyplácí, lepší je ji rozejít předem na kratších výletech.
Kolik to stojí
Hlavní položkou rozpočtu je nocleh na horské chatě, kde se cena pokoje nebo lůžka ve společné ložnici pohybuje orientačně v řádu stovek korun za noc a osobu, u vlastního pokoje o něco výš. Strava na chatách bývá dražší než v údolí, protože se tam vše musí dovážet, počítejte proto s vyššími cenami za jídlo než jste zvyklí z restaurace ve městě.
Samotná turistika na značených trasách je zdarma, výjimkou jsou jen placené atrakce po cestě, jako jsou rozhledny nebo lanovky. Přesné ceny nocležného i stravy na konkrétních chatách je vždy dobré ověřit předem, protože se liší chata od chaty a mění se i podle sezóny.
Kromě nocležného a stravy je dobré počítat i s cestou na místo, hlavně pokud plánujete trasu s návratem jiným místem, než odkud jste vyrazili – v takovém případě se často hodí kombinace auta a veřejné dopravy nebo domluva s někým na vyzvednutí. Vybavení jako spací pytel nebo trekové hole se dá v horských střediscích i půjčit, pokud vlastní nemáte.
Doporučení podle typu dovolené
Kdo má na dovolenou jen víkend, vystačí si s kratší dvoudenní trasou po části hřebene s jedním noclehem, ideálně s možností sestoupit do údolí, kdyby se počasí zhoršilo. Pro celotýdenní dovolenou se hodí celá Krkonošská hřebenovka nebo delší okruh po Šumavě kombinovaný třeba s návštěvou stezky v korunách stromů jako odpočinkového dne mezi náročnějšími etapami.
Rodiny s menšími dětmi udělají líp, když zůstanou u jednodenních výletů s návratem na stejné ubytování – tipy najdou v přehledech dovolené v Krkonoších a dovolené na Šumavě, kde je i víc informací o zázemí v okolí.
Kdo si chce vícedenní trasu vyzkoušet poprvé, může začít třídenním putováním s jedním noclehem na chatě a jedním v obci dole v údolí – kombinace ukáže, jaký styl vyhovuje víc, než se pouštět rovnou do delší expedice. Postupně se dá zkušenost rozšiřovat o delší úseky i náročnější terén.
Časté otázky
7 otázekCelá trasa se obvykle rozděluje do několika dnů podle fyzické zdatnosti a počtu naplánovaných zastávek na chatách. Přesné rozdělení etap si každý přizpůsobuje podle vlastního tempa a rezervovaných noclehů.
V hlavní letní sezóně ano, oblíbené chaty na hřebenovce bývají obsazené s předstihem. Mimo sezónu je situace volnější, ale i tak se rezervace vyplatí, protože kapacita chat je omezená celoročně.
Kromě běžného turistického vybavení je nutná teplá vrstva a nepromokavá bunda, protože počasí na hřebenech se může rychle měnit i v létě. Váhu batohu je dobré držet co nejnižší, protože se na několikadenní trase hodně projeví.
Náročnější hřebenové trasy jako Krkonošská hřebenovka se pro menší děti nehodí kvůli délce a exponovanému terénu. Lepší volbou jsou kratší, mírnější trasy třeba na Šumavě s možností kdykoliv sestoupit do údolí.
Cena se pohybuje orientačně v řádu stovek korun za noc a osobu, u vlastního pokoje výš než u lůžka ve společné ložnici. Přesné ceny i dostupnost je potřeba ověřit přímo u konkrétní chaty před cestou.
Pro první zkušenost s vícedenním putováním je vhodnější Šumava, protože trasy jsou mírnější a méně vystavené počasí. Krkonošskou hřebenovku má smysl zkusit až s určitou zkušeností a odpovídajícím vybavením.
Ano, hlavně na Šumavě se dá putování rozložit tak, že se každý večer sestupuje do některé z obcí v údolí, kde je víc možností ubytování než přímo na horské chatě. Vyžaduje to ale delší denní etapy, protože sestup a výstup zaberou čas navíc.