Vinařství a sklípky na Vysočině: kam na degustaci

Vysočina neleží v žádné z oficiálních vinařských oblastí Česka, takže vinice tu nehledejte. Přesto se v kraji najde pár restaurací a sklípků, kde si dáte láhvové víno k jídlu nebo menší ochutnávku, a je odsud kousek na jih, kde skutečná vinařská turistika začíná. Tenhle přehled ukazuje, co reálně čekat a kam vyrazit, když chcete kombinaci dobrého jídla a vína přímo na Vysočině.

Co v kraji najdete

Rovnou na začátek: Vysočina mezi oficiální vinařské oblasti Česka nepatří. Ty jsou jen dvě – Čechy (okolí Mělníka a Litoměřic) a Morava (Znojemsko, Mikulovsko, Velkopavlovicko a Slovácko) – a Vysočina leží mimo obě. Kdo hledá skutečné vinice s řadami keřů a sklepní uličky jako na jižní Moravě, na Vysočině je nenajde.

Co tu ale funguje, jsou restaurace a hospody, které mají v nabídce vinný lístek, občas i vlastní malý sklípek jako součást interiéru, a čas od času pořádají ochutnávky láhvových vín od moravských vinařů. Nejvíc takových podniků je v Telči, menší nabídka je i v Jihlavě a Třebíči. Je to jiná liga než skutečná vinařská turistika, ale pro víkendový výlet s večeří to stačí.

Kdo chce zažít i tu druhou stranu – skutečné vinice, sklepní uličky a degustace přímo u výrobce – má nejblíž na jih. Podrobný přehled najdete v článku o vinařstvích a sklípcích na Pálavě a Znojemsku, kam se z jižní části Vysočiny dá dojet za necelé dvě hodiny.

Vysočina má naopak silnou stránku v jiné gastronomii – klasické české hospodské kuchyni, řemeslných pivovarech a produktech od místních farmářů. Kdo jede na Vysočinu primárně kvůli krajině a památkám a víno bere jako doplněk večeře, nebude zklamaný. Kdo naopak plánuje výlet výhradně kvůli vínu, měl by od začátku počítat s tím, že hlavní část cesty stráví jinde.

Kam vyrazit jako první

Pro první zastávku dává smysl Telč, kde je gastronomická nabídka na Vysočině nejhustší a navíc se dá spojit s prohlídkou historického náměstí. Restaurace Panský dvůr patří k oblíbeným podnikům přímo u centra, má vinný lístek s moravskými víny a hodí se na klidnou večeři po prohlídce zámku. Podobně funguje i Restaurace U Zachariáše, která je jen kousek od náměstí.

Kdo chce k jídlu i pivo z místní produkce, může zajít do Pivovaru Trojan, malého telčského minipivovaru s vlastní restaurací – není to vinařský podnik, ale patří k gastronomickým tipům, které se dají zkombinovat do jednoho večera. Restaurace Na Kopečku je zase o kousek dál od centra, a tak tam bývá klidněji než přímo na náměstí.

Všechny tyhle podniky mají společné to, že jde o běžné restaurace s vinným lístkem, ne o specializované degustační sklípky. Kdo chce zážitek blíž skutečné vinařské degustaci s výkladem a ochutnávkou přímo od vinaře, musí počítat s delší cestou na jih.

V hlavní letní sezóně bývá na telčském náměstí docela rušno, restaurace tam mají otevřené terasy a obsluha se hodně věnuje kolemjdoucím turistům – kdo chce klidnější a osobnější přístup, měl by radši volit podniky mírně stranou centra. Rezervace stolu se v sezóně vyplatí prakticky u všech oblíbených restaurací.

Méně známá místa, kde nestojíte frontu

Restaurace Na Žabinci je o něco méně turisticky vytížená než podniky přímo na telčském náměstí, přesto má podobnou nabídku jídla a vína. Hodí se pro ty, kdo chtějí totéž co v centru, ale bez čekání na místo v hlavní sezóně.

Mimo Telč je nabídka řidší. V Jihlavě funguje pár restaurací s vinným lístkem v centru města, ale specializovaný sklípek s pravidelnými degustacemi tam nehledejte – jde spíš o doplněk k večeři než o samostatný cíl výletu. Podobná situace je v Třebíči a Havlíčkově Brodě.

Pokud vám nevadí přejet do sousedního kraje, méně vytížené sklípky s klidnější atmosférou najdete i na jižní Moravě a v jižních Čechách – z jihozápadní Vysočiny je to bližší cesta než by se čekalo.

Kolik počítat na vstupné a parkování

Vstupné jako takové u restaurací se sklípkem neplatíte, počítejte jen s cenou jídla a vína přímo z menu. Sklenka moravského vína v restauraci na Vysočině vyjde orientačně na 60–120 Kč, láhev se pak pohybuje řádově ve stovkách korun podle ročníku a odrůdy. Přesné ceny se liší podnik od podniku a mění se v čase, takže je lepší je před cestou zkontrolovat na webu restaurace nebo si je ověřit telefonicky.

Parkování v centru Telče bývá v sezóně, hlavně o víkendech a v prázdninových měsících, problém – historické náměstí má omezenou kapacitu a auta se řeší na okrajových parkovištích, odkud je to do centra pár minut pěšky. V Jihlavě a Třebíči je parkování obvykle jednodušší, hlavně mimo hlavní sezónu.

Kdo plánuje ochutnávku přímo u vinaře na jižní Moravě, měl by počítat s tím, že degustace se často platí zvlášť jako balíček na osobu a je potřeba se předem objednat – to na rozdíl od běžné večeře v restauraci na Vysočině.

Kdy je nejlepší čas

Restaurace v Telči fungují celoročně, ale nejvíc lidí tam bývá v letních měsících a o víkendech, kdy do města míří turisté kvůli památkám UNESCO. Kdo chce klidnější večeři bez čekání na stůl, vyplatí se přijet mimo hlavní sezónu nebo ve všední den. Jarní a podzimní měsíce jsou pro Telč obecně příjemnější než rozpálené letní dny – náměstí není tak přeplněné a i procházka k rybníku u zámku bývá klidnější.

Na jižní Moravu, kde je skutečná vinařská sezóna, je nejlepší jezdit na podzim v době vinobraní a krátce po něm – tehdy mají vinaři nejvíc otevřeno a nabízejí i mladá vína. Přesné termíny a otevírací dobu jednotlivých vinařství je ale vždycky potřeba ověřit přímo u nich, protože se rok od roku liší.

Mimo sezónu, tedy v zimě, bývá provoz menších podniků na Vysočině i na Moravě omezenější – některé sklípky mají otevřeno jen o víkendech nebo po předchozí domluvě.

Kdo si chce naplánovat delší víkend a spojit Vysočinu s vinařskou oblastí, měl by počítat s aspoň dvěma dny – jeden na prohlídku Telče a okolí, druhý na cestu na jih a samotnou degustaci. Na jeden den se to dá stihnout jen jako rychlá zajížďka bez delšího posezení u vinaře.

Jak to poskládat do jednoho dne

Nejjednodušší kombinace je dopolední prohlídka telčského zámku a náměstí, oběd nebo večeře v jedné z restaurací s vinným lístkem a případně zastávka v Pivovaru Trojan na pivo pro ty, kdo víno nemusí. Tohle se dá zvládnout jako jednodenní výlet i s dětmi.

Pro milovníky vína, kteří chtějí zažít i skutečnou degustaci, dává smysl prodloužit cestu na jih a spojit Vysočinu s návštěvou vinařské oblasti. Inspiraci najdete v přehledu vinařských oblastí Česka, případně přímo v článcích o vinařstvích ve středních Čechách, pokud vám lépe vyjde cesta severněji.