Vinařství a sklípky v Českém Švýcarsku: kam na degustaci

České Švýcarsko je krajina skalních měst a pískovcových soutěsek, vinice tam nehledejte. Zato kousek odtud, směrem na Litoměřice, leží jedna z nejstarších vinařských oblastí v Čechách – terasovité vinice u Žernosek jsou navíc samy o sobě turistický cíl. Tady je přehled, kde na degustaci vyrazit a jak to celé spojit do jednoho výletu.

Co v kraji najdete

České Švýcarsko je především krajina pískovcových skal, soutěsek a lesů, vinařství tam tradici nemá. Přímo v Děčíně a okolí najdete vinotéky a restaurace s výběrem vína, ale skutečné vinice jsou dál. Zato kousek na jih, směrem na Litoměřice a Velké Žernoseky, leží jedna z nejstarších vinařských oblastí v Čechách, kde vinice terasovitě sestupují až k Labi.

Tahle kombinace dělá z Ústeckého kraje zajímavé místo pro vícedenní výlet – dopoledne skály Českého Švýcarska, odpoledne vinice u Litoměřic, obojí v dojezdové vzdálenosti jednoho dne.

Samo České Švýcarsko stojí za návštěvu i bez vína – patří sem Pravčická brána, největší pískovcový skalní most v Evropě, i soutěsky řeky Kamenice, kterými se dá projet na malé loďce. Kdo plánuje kombinovat obě krajiny, měl by počítat s tím, že jde o dost odlišný typ výletu – jeden den v terénu skal a lesa, druhý spíš procházkový mezi vinicemi a v historickém centru města.

Litoměřicko patří k nejteplejším a nejsušším koutům Čech, což je hlavní důvod, proč se tu vinařství uchytilo, zatímco v samotném Českém Švýcarsku s vlhčím a chladnějším klimatem podél řeky réva neroste. Rozdíl mezi oběma krajinami je tak vidět i na tom, jak odlišně vypadá vegetace – smrkové a bukové lesy na skalách oproti otevřeným terasovým svahům plným vinné révy jen o pár desítek kilometrů dál.

Kam vyrazit jako první

Nejlepší je zamířit k Žernosekům, kde terasovité vinice nad Labem patří k nejfotogeničtějším vinařským místům v Čechách – i kdo nechce degustovat, ocení tam aspoň procházku s výhledem. V Litoměřicích samotných pak najdete vinotéky přímo v historickém centru, kde se dá ochutnávka spojit s prohlídkou náměstí.

Kdo zůstává přímo v Českém Švýcarsku, může začít vinotékou v centru Děčína, odkud je to k Litoměřicím necelou hodinu autem. Pro srovnání s regionem, kde vinařství naopak patří k hlavním turistickým lákadlům, stojí za přečtení i přehled vinařství a sklípků na Pálavě a Znojemsku.

Přímo v Děčíně navíc funguje bývalý pivovarský areál, dnes přestavěný na restauraci a menší obchodní centrum, kde se dá zastavit na jídlo před cestou dál na jih. Gastronomická nabídka v Děčíně je celkově spíš klasická česká kuchyně a hospodské menu, ne vinařsky zaměřené podniky – to je potřeba hledat až u Litoměřic.

Vinice u Žernosek se dají obejít i pěšky po značené vinařské stezce, která vede krajinou mezi jednotlivými vinicemi a nabízí několik vyhlídkových bodů s pohledem na meandr Labe. Trasa je nenáročná, zvládne ji i méně trénovaný turista, a dá se zkrátit nebo prodloužit podle toho, kolik času má člověk k dispozici.

Litoměřice samotné stojí za prohlídku i mimo vinařský program – historické náměstí s podloubím a katedrála na vrchu nad městem patří k tomu, co dělá z celodenního výletu víc než jen degustaci. Kdo přijíždí autem, najde parkování většinou na okraji historického centra, protože samotné náměstí bývá pro auta uzavřené nebo jen s omezeným vjezdem.

Méně známá místa, kde nestojíte frontu

Mimo hlavní vyhlídku u Žernosek fungují v okolí i menší vinařství, kam jezdí spíš znalci než organizované zájezdy – atmosféra tam bývá klidnější a osobnější. Podobně klidno bývá i ve vinotékách v menších městech Ústeckého kraje mimo hlavní turistickou sezónu.

Kdo chce vidět Labe z jiného úhlu, může využít i výletní lodě, které v sezóně jezdí mezi Děčínem a okolními obcemi – projížďka lodí je klidnější alternativa k autu a nabízí pohled na skalní stěny a vinice z vody. V Českém Švýcarsku samotném pak stojí za pozornost i méně navštěvované soutěsky mimo hlavní turistickou trasu, kde bývá o dost méně lidí než u nejznámější vyhlídky.

Zajímavou alternativou k hlavním turistickým bodům je i procházka mezi menšími vesnicemi na úpatí Českého středohoří, odkud je vidět jak na vinice, tak na vzdálenější siluetu skalních měst. Tahle přechodová krajina mezi horami a nížinou bývá turisty dost přehlížená, přitom nabízí pěkné výhledy bez davů.

Kdo chce srovnat tuhle severočeskou oblast s jinou, může se podívat i do přehledu vinařství ve středních Čechách kolem Mělníka, které leží podobně blízko velké řeky a má obdobnou historii.

Kolik počítat na vstupné a parkování

Degustace u menšího vinařství nebo ve vinotéce se obvykle platí za sadu vzorků, orientačně v řádu stovek korun na osobu. Ceny se liší podnik od podniku a mění se v čase, proto je dobré je před cestou ověřit přímo u provozovatele.

Parkování u vyhlídky na žernosecké vinice bývá v sezóně omezené, protože jde o menší obec s malou kapacitou. V Litoměřicích a Děčíně je s parkováním v centru obvykle jednodušší, i když v sezóně počítejte s větším provozem.

Vstup do samotného národního parku České Švýcarsko je zdarma, platí se jen parkování u vybraných vstupních bodů, například u Hřenska, kde bývá v létě o víkendech vysoká poptávka a parkoviště se rychle zaplní. Projížďka loďkou po soutěskách Kamenice se platí samostatně, orientačně v řádu stovek korun na osobu podle délky trasy.

Kdo kombinuje oba typy výletu v jednom dni, měl by počítat s tím, že vstupné a parkovné se sčítá z několika různých položek – parkování u skal, loďka po soutěskách a případně ještě degustace u vinařství. Celkový rozpočet na den tak snadno přesáhne jednotlivé dílčí částky, se kterými by člověk počítal, kdyby řešil jen jednu aktivitu.

Ubytování v okolí Hřenska a v samotném Českém Švýcarsku bývá v hlavní letní sezóně dražší a rychle obsazené, protože jde o jednu z nejnavštěvovanějších oblastí v republice. Kdo plánuje vícedenní pobyt, měl by rezervaci řešit s předstihem, zatímco v Litoměřicích a okolí vinic bývá nabídka ubytování o něco volnější i v sezóně.

Kdy je nejlepší čas

Nejhezčí je návštěva žernoseckých vinic na jaře, kdy réva raší, nebo na podzim během sklizně, kdy mají svahy typickou podzimní barvu. V létě se dá výlet spojit s koupáním v Labi nebo výletem na kolo podél řeky.

Skalní oblasti Českého Švýcarska bývají nejrušnější o letních víkendech, kdy tam míří nejvíc turistů. Kombinaci se skalami a vinicemi se proto vyplatí naplánovat na všední den, pokud chcete klid na obou místech.

Podzim má v tomhle regionu dvojí výhodu – vinice u Žernosek jsou v barvách sklizně a zároveň v Českém Švýcarsku ubývá letních davů, takže se dá zažít klidnější verze obou míst najednou. V zimě bývá přístup do některých částí národního parku omezený kvůli sněhu a ledu na cestách, zatímco vinotéky a restaurace v Litoměřicích i Děčíně fungují celoročně bez ohledu na počasí.

Jak to poskládat do jednoho dne

Dobrá trasa je dopolední procházka po skalách Českého Švýcarska, odpolední přesun k Litoměřicím a večerní degustace u žernoseckých vinic nebo přímo v centru Litoměřic. Kdo má víc času, může zůstat na vícedenní pobyt a kombinovat oba typy krajiny bez spěchu.

Pro rodiny s malými dětmi se vyplatí rozdělit oba programy do dvou dnů místo jednoho – pískovcové soutěsky a delší procházky skalami jsou fyzicky náročnější, než by se na první pohled zdálo, a po celodenním výletu už nemusí zbýt chuť ani čas na klidnou degustaci u vinic.

Pro srovnání s jinou částí republiky, kde je vinařství podobně okrajovou záležitostí, stojí za přečtení i přehled vinařství a sklípků na Karlovarsku nebo na Šumavě.